Původním místem výskytu slunečnice je oblast Severní Ameriky, kde roste už takřka jedno tisíciletí. Krátce po vpádu Hernána Cortése se tato krásná rostlina dostává i do Evropy, kde se na ni poměrně dlouhou dobu pohlíželo jako na ryze okrasnou rostlinu bez možnosti komerčního využití. Hojně uctívána byla už Aztéky, kteří slunečnicemi zdobili své kněžky.

Něco málo z historie

Zářivě žluté květy slunečnic se krásně vyjímaly v evropských parcích a botanických zahradách. Počátkem osmnáctého století však bylo zjištěno, že semena slunečnice skrývají doslova obrovské množství oleje, takže se brzy začala pěstovat i jako rostlina užitková. V roce 1716 bylo mimochodem vynalezeno zařízení k lisování oleje z jejích semen, od toho okamžiku se slunečnice ostatně pěstuje ve velkém a opouští výsluní botanických zahrad. Dnes můžeme spatřit gigantické plantáže plné slunečnic zejména v jižní Evropě, například Toskánsko je jimi takřka přeplněno.

Využití v kuchyni

Co se týče kuchyňského využití, krom slunečnicového oleje je možné použít loupaná slunečnicová jádra - a to hned na dva různé způsoby - buď syrová nebo pražená. Tato jádra se používají k přípravě oblíbeného slunečnicového chleba a dělají zajímavějšími různé saláty ze syrové zeleniny či ovoce. Semena slunečnice obsahují pro zajímavost zhruba 50% oleje, 30% bílkovin a 20% glycidů.

Stavba těla slunečnice

Stonek slunečnice je silný, dutý a vzpřímený a stejně jemně ochmířený jako listy, které jsou velké, srdčité a žilkované. Slunečnice má složené květenství, zářivě žluté korunní plátky lemují zlatohnědý terč, který se skládá z mnoha drobných trubkovitých květů.

Lékařství

V lékařství užíváme slunečnicový olej pro snížení hladiny cholesterolu v krvi, není to ale jediné možné využití. Důležitý je i pozitivní účinek tohoto oleje na zmírnění svalových bolestí, odvar ze slunečnicových plodů má zklidňující účinky. Jako dekoraci můžeme využít usušené květy slunečnic, na podzim se takové květinové aranžmá doma opravdu skvěle vyjímá.

foto: artjozef.com, biolib.cz, seniortip.cz